Revmatismus je bolestivé onemocnění, které postihuje především pohybový aparát, způsobuje záněty kloubů, svalů, kostí a vaziv, někdy také páteře. I když je často napaden pouze jeden kloub, jedná se o onemocnění celého organismu. Revmatická onemocnění provází bolest, ztuhlost, omezení činnosti napadených kloubů, kostí i svalů.
Mezi revmatické choroby patří zhruba šedesát nemocí – těmi nejzávažnějšími a nejčastějšími jsou revmatoidní artritida, osteoartritida, dna a revmatická horečka.
Revmatoidní artritida je onemocnění, kterým trpí asi 1% české populace, 3x častěji ženy než muži. Obvykle se objevuje mezi 20. a50. rokem. Úlohu hrají mimo jiné genetické dispozice. Je to onemocnění tzv. autoimunitní, což znamená, že imunitní systém je zaměřen proti vlastním tkáním a orgánům. Buňky obranného systému těla útočí na vlastní tkáně kloubů a způsobují bolestivé otoky, záněty nebo způsobují zánik buněk v kloubech.
Každý vnější imunitní podnět (např. různé infekce) může tuto autoimunní reakci nastartovat. Nemoc se projevuje symetricky, tedy postihuje většinou oba protistranné klouby. Některé počáteční příznaky mají nespecifický charakter – únava, úbytek hmotnosti apod.
Obraz revmatoidní artritidy je někdy dotvořen kožními, kardiologickými (srdečními), plicními či hematologickými (krevními) projevy. Laboratorním kritériem je přítomnost
tzv. revmatoidního faktoru. Mezi první příznaky nemoci patří bolestivé otoky drobných kloubů na rukou. Typická je ranní ztuhlost, která může trvat i několik hodin. Zánětlivý proces postihuje také klouby nohou, kotníků a kolen. Bolest se ozývá při pohybu i v klidu, trpí i svaly a vznikají deformity rukou a nohou. Postižení kloubů a tkání rovněž provázejí další příznaky, jakými jsou únava, zvýšená tělesná teplota nebo nechutenství.
Léčba
Mezi nejrizikovější faktory patří špatná životospráva, stres a genetické předpoklady. Své sehrává i psychika. Při chronických revmatických onemocněních se používají léky tišící bolest - nesteroidní antirevmatika. Jsou účinné proti bolesti, zánětu a snižují teplotu, ale mají bohužel také nežádoucí vedlejší účinky. Hlavním problémem těchto léků je, že narušují žaludeční sliznici a poškozují tak zažívací trakt.
Účinnou a bezpečnou metodou tlumení bolesti je léčba polarizovaným světlem biolampy Biostimul. Biolampa má analgetický účinek - ten nastává díky působení světelné energie na snížení citlivosti nervových buněk. Světlo bioalampy rovněž pomáhá likvidovat vlastní chorobný proces, který je za vyvolání bolestivých podnětů odpovědný. Navíc polarizované světlo Biostimulu aktivuje přirozené faktory organismu, které se podílejí na likvidaci zánětu.
Velkou roli hraje udržování správné životosprávy, která průběh onemocnění výrazně ovlivňuje. Je důležité věnovat pozornost stravě - omezit živočišné bílkoviny, tedy
maso. Vyčerpá-li tělo energii na trávení těchto látek, nedostává se mu energie pro obnovu rovnováhy v těle. To potom může začít vysílat autoimunní reakce.
Biolampa Biostimul generuje polarizované světlo a má schopnost cíleného průniku do hlubších struktur tkání, kde specificky působí na molekulární uspořádání buněčných membrán, posiluje buněčný metabolismus a významně tak urychluje regenerační schopnosti a hojivé procesy, snižuje vnímání bolesti a potlačuje zánětlivé pochody.
Světelná energie, kterou biolampa má postupně pohlcuje tkáň, kterou proniká, vyvolává fotochemické změny, které jsou z léčebného hlediska velmi významné. Díky přirozenému působení světelné energie na snížení citlivosti nervových buněk v místě průchodu polarizovaného světla dochází k analgetickému účinku. Dále polarizované světlo biolampy působí na aktivaci přirozených faktorů, které se podílejí na likvidaci zánětu.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.